Keltští bojovníci > MEGALITICKÉ PAMÁTKY V ČR

Hra Divoké Kmeny, je bezplatná hra na bázi prohlížeče

MEGALITICKÉ PAMÁTKY V ČR

V ČR nejsou tyto dávné odkazy příliš hojné, odhaduje se počet menhirů v ČR na 27, v minulosti byly však jistě častější. Dolmen není znám ani jeden. Je dosti možné a i pravděpodobné, že některé z oněch 27 vztyčených balvanů (většina z nich je nevysoká), jsou záležitostí pozdější než je doba obvyklého stavění megalitických památek v Evropě. Může se jednat například o hraniční kameny ze středověku.

KLOBUKY - menhir
Menhir se nachází v okrese Kladno. Je vysoký 3,5 m a v okolí je znám pod názvy: "Kamenný muž" nebo také "Zkamenělý pastýř". Menhir stojí asi 1 km za obcí Klobuky nedaleko silnice směrem k městečku Peruc po pravé straně. Do obce Klobuky je přístup po silnici z Prahy do města Slaný.

obr.č.1 : Klobuky

DRAHOMYŠL - menhir
Jedná se o asi nejkrásnější český menhir, nalézá se u obce Drahomyšl, která je místní částí obce Tuchořice. Obec leží při silnici Louny - Žatec. Menhir stojí na poli nedaleko silnice vedoucí do Strkovic. Místní mu říkají "Zkamenělý mnich". Je 2,2 m vysoký a z petrologického hlediska se jedná o tzv. sluňák (celistvý křemenec). Dle pověsti byl menhir místními několikrát odstraněn a vždy se za záhadných okolností objevil hned druhý den na onom původním místě.
Ke tomuto "kamennému krasavci" se váže legenda o žatecké panně, která se ztratila hlavu a zamilovala se do mladého mnicha. Milenci spolu uprchli, ale sledoval je podezíravý převor kláštera. Ten nad mnichem vyslovil strašlivou kletbu, jež Onoho mladíka však změnila v kámen a nakonec byla obviněna z čarodějnictví. Ze strachu z mučení se k činu doznala. Roku 1668 byla údajně upálena.

obr.č.2 : Drahomyšl

DOMOUŠICE - Kounovské řady
Nachází se opět na severu Čech v okresu Louny na katastrálním území obce Domoušice. Kounovské řady leží na jednom z výběžků Džbánské vrchoviny, na náhorní plošině Rovina (525,5 m.n.m.). Její zúženou šíjí probíhá 14 až 350 m dlouhých rovnoběžných řad neopracovaných kamenů různých velikostí. V jižní části tohoto areálu se nachází zbytky nejméně 2 kamenných řad.
Vzdálenosti mezi řadami jsou nepravidelné a kolísají mezi 11 až 8 metry. Celá plocha zabírá asi 11 ha. Řady se nacházejí v smíšeném lese a řady jsou zčásti zničeny lesními cestamy a dřívější lomařskou činností (těžily se opuky).
Je zde celkem 422 kamenů o váze okolo 300 kg, 468 šutrů s váhou 150 kg, 843 kamenů vážících cirka 60 kg a 2 730 šutráků, jejichž hmotnost činí nejméně 10 kg (Knápek, 1999). První zprávu o lokalitě publikoval v roce 1934 A. Patejdl.

Keltové

MEGALITICKÉ PAMÁTKY V ČR